Ten pravý historický poklad — svíčková pečeně podle Magdaleny Dobromily Rettigové z její slavné Domácí kuchařky z roku 1826. A pozor, není to ta dnešní svíčková na smetaně s kořenovou zeleninou! Rettigová ji připravovala úplně jinak:
„Vezmi asi 2 ¼ kg tak nazvané svíčkové pečeně, totiž onen kus libového masa pod ledvinou, okrájej z ní všechny kůžičky a lůj, a nasol ji. Vezmi asi 7 dcl vinného octa, rozkrájej do něho celou cibuli, dej k tomu 12 celých pepřů, 4 kousky zázvoru, trochu tymiánu, a nech to povařit. Zatím prostrkej nasolené maso slaninou, vlož je do hliněné nádoby, polej je tím vařícím octem a nech je asi tři nebo čtyry dni, v zimě i déle v tomto láku ležet, ale musíš je každodenně obracet. Pak je znenáhla peč jako zajíce, a polévej kyselou smetanou, až je hezky hnědě upečeno.“
🧠 Co je na tom zajímavé?
- ✅ Žádná kořenová zelenina — ta se v receptu vůbec nevyskytuje
- ✅ Maso se nakládá do octového nálevu s cibulí, pepřem, zázvorem a tymiánem
- ✅ Peče se jako zajíc — tedy pomalu, bez dušení
- ✅ Polévá se kyselou smetanou až při pečení, ne jako omáčka
💡 Dnes bychom tomu říkali spíš nakládaná pečeně na kyselo, ale tehdy to byla „svíčková pečeně“ — název se vztahoval k masu, ne k omáčce.
