V roce 2025 jsou jen Samsung a TSMC – do závodu o 2 nm technologii se zapojí i japonský Rapidus a Intel, který připravuje vlastní 1.8 nm (18A) proces.
🌍 Přehled výrobců 2 nm čipů v roce 2025
- TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company)
- Už v roce 2025 představila první 2 nm čipy.
- Rozšiřuje továrny v Hsinchu a Kaohsiungu, a také v Arizoně.
- Používá novou technologii tranzistorů Gate-All-Around (GAA).
- Samsung Electronics
- Plánuje spustit 2 nm výrobu v roce 2025 pro mobilní čipy Exynos 2600.
- Staví továrnu v Texasu, kde má od 2026 běžet 2 nm produkce.
- Intel
- Připravuje vlastní proces 1.8 nm (18A), který má být uveden koncem 2025.
- Tím se snaží znovu získat konkurenceschopnost vůči TSMC a Samsungu.
- Rapidus (Japonsko)
- Společný projekt podporovaný japonskou vládou.
- V roce 2025 zahajuje trial production 2 nm čipů, masová výroba je plánována na 2027.
- Další hráči
- MediaTek už oznámil první tape‑out (návrh) 2 nm procesoru, ale výrobu mu zajišťuje TSMC.
- Micron a další firmy se soustředí spíš na paměťové technologie (DRAM, NAND), kde se také používají uzly kolem 2 nm.
📌 Shrnutí
- Hlavní výrobci 2 nm v roce 2025: TSMC a Samsung.
- Další hráči: Intel (18A/1.8 nm), Rapidus (trial 2 nm), MediaTek (návrhy, ale výroba u TSMC).
- Prakticky tedy více než dva výrobci zvládají nebo testují 2 nm technologii, ale TSMC a Samsung jsou jediní, kteří mají skutečnou masovou výrobu už v roce 2025.
„2 nm“ u výroby čipů je často matoucí, protože to není doslova fyzická velikost tranzistoru, ale marketingové označení generace technologie. Přesto se to vztahuje k extrémně malým rozměrům v nanometrovém měřítku.
🔧 Co znamená „2 nm“ u čipů
- Nanometr (nm) = jedna miliardtina metru (10⁻⁹ m).
- „2 nm“ označuje technologický uzel – generaci výroby, kde klíčové rozměry tranzistoru (např. délka hradla, hustota prvků) jsou v řádu několika nanometrů.
- Ve skutečnosti tranzistory v „2 nm“ procesu mohou mít různé rozměry (např. hradlo 12–15 nm), ale marketingově se to označuje jako 2 nm, protože jde o další krok miniaturizace.
🧬 Porovnání s biologií
Abychom si představili, co je 2 nm, podívejme se na velikosti v lidském těle:
| Struktura v těle | Typická velikost | Poznámka |
|---|---|---|
| DNA dvojitá šroubovice | ~2 nm v průměru | To je téměř přesně velikost „2 nm“ uzlu – průměr DNA vlákna. |
| Proteinové molekuly | 2–10 nm | Např. inzulin má kolem 5 nm. |
| Lipidová dvojvrstva (buněčná membrána) | ~5 nm | O něco větší než 2 nm. |
| Ribozom* | ~20 nm | Už desetkrát větší než 2 nm. |
| Červená krvinka | ~7 000 nm (7 µm) | O mnoho řádů větší. |
📌 Shrnutí
- „2 nm“ u čipů = označení výrobního uzlu, kde klíčové tranzistorové prvky jsou v řádu jednotek nanometrů.
- V biologii je podobně velká DNA molekula – její průměr je právě kolem 2 nm.
- Takže když slyšíš „čip 2 nm“, můžeš si to představit jako tranzistorové prvky velké asi jako tloušťka DNA vlákna.
*Ribozom je buněčná „továrna na bílkoviny“ – komplex z RNA a proteinů, který v každé živé buňce převádí genetickou informaci z mRNA do konkrétního řetězce aminokyselin, tedy proteinu.
🔬 Struktura ribozomu
- Složení: ribozom je ribonukleoproteinový komplex – tvoří ho ribozomální RNA (rRNA) a ribozomální proteiny.
- Podjednotky: skládá se ze dvou částí:
- Malá podjednotka – čte genetickou informaci z mRNA.
- Velká podjednotka – spojuje aminokyseliny do polypeptidového řetězce.
- Velikost: udává se ve Svedbergových jednotkách (S) – u bakterií je ribozom 70S (30S + 50S), u eukaryot 80S (40S + 60S).
⚙️ Funkce ribozomu
- Translace: ribozom je místem, kde probíhá překlad genetické informace – podle pořadí bází v mRNA se postupně připojují aminokyseliny přinesené tRNA.
- Syntéza proteinů: výsledkem je polypeptidový řetězec, který se po dalších úpravách stává funkčním proteinem.
- Univerzálnost: ribozomy jsou přítomné ve všech buňkách – od bakterií po člověka – a jejich základní funkce je evolučně velmi konzervovaná.
📊 Porovnání s jinými buněčnými strukturami
| Struktura | Velikost | Funkce |
|---|---|---|
| Ribozom | ~20–30 nm | Překlad mRNA do proteinu |
| DNA vlákno | ~2 nm | Nese genetickou informaci |
| Mitochondrie | ~1 000–2 000 nm | Produkuje energii (ATP) |
| Červená krvinka | ~7 000 nm | Přenáší kyslík |
📌 Shrnutí
Ribozom je nezbytná buněčná organela, která zajišťuje tvorbu všech proteinů potřebných pro život. Bez ribozomů by buňky nedokázaly vyrábět enzymy, hormony ani strukturální proteiny – tedy nic, co umožňuje fungování organismu.
