Archiv 28. 7. 2025

OpenVPN vs WireGuard

WireGuard je v podstatě modernější alternativa k OpenVPN, která přináší několik technických i praktických výhod. Tady je srovnání, které ti pomůže pochopit rozdíly:

⚡ Rychlost a výkon

Protokol Rychlost Zpoždění Spotřeba CPU
WireGuard Vysoká Nízké Nízká
OpenVPN Střední Vyšší Vyšší
  • WireGuard je až o 50–70 % rychlejší než OpenVPN při stejném šifrování
  • menší režii díky jednodušší architektuře.

🔐 Bezpečnost

    • WireGuard používá moderní kryptografii: ChaCha20, Curve25519, Poly1305.
    • OpenVPN je flexibilní — můžeš si vybrat z více šifrovacích metod (AES, Blowfish…), ale to může vést ke složitější konfiguraci.
    • Oba jsou open-source a bezpečné, ale WireGuard má jen ~4 000 řádků kódu, což usnadňuje audit a snižuje riziko chyb

🧠 Jednoduchost a konfigurace

  • WireGuard je extrémně jednoduchý na nastavení — ideální pro mobilní zařízení nebo routery.
  • OpenVPN je robustní a flexibilní, ale může být náročnější na konfiguraci (certifikáty, TLS, porty…).

🌍 Kompatibilita

  • OpenVPN funguje prakticky všude — Windows, Linux, macOS, Android, routery.
  • WireGuard je novější, ale už ho podporuje většina VPN služeb a OS (včetně Linux kernelu).

🕵️‍♂️ Soukromí

  • WireGuard v základní verzi uchovává IP adresy na serveru (kvůli jednoduchosti), ale většina VPN služeb to řeší dynamickým přidělováním nebo mazáním po relaci.
  • OpenVPN neukládá žádná data o uživateli, což je výhoda pro anonymitu.

🧭 Kdy zvolit WireGuard?

  • Pokud chceš rychlejší VPN, která méně zatěžuje systém.
  • Pro mobilní zařízení nebo routery s omezeným výkonem.
  • Když ti stačí jednoduchá konfigurace bez složitých certifikátů.

🧱 Kdy zůstat u OpenVPN?

  • Pokud potřebuješ maximální kompatibilitu a jemné doladění (např. TCP/UDP porty, obfuskaci).
  • Pro firemní prostředí nebo specifické síťové scénáře.

 

 

Přímý odkaz na tento článek: https://www.sympatika.cz/2025/07/28/openvpn-vs-wireguard/

Souboj nenasytnosti mezi desktopovými prostředími

Tady je přehled, jak si vedou z hlediska RAM, CPU zátěže a celkové efektivity:

🧠 RAM spotřeba při čistém startu

Prostředí RAM (čistý start) Poznámka
GNOME ~750 MB Těžkotonážní, plný efektů
KDE Plasma ~650 MB Bohatý na funkce, ale optimalizovaný
Cinnamon ~630 MB GNOME fork, podobně náročný
MATE ~540 MB Lehký GNOME 2 fork
Xfce ~450 MB Střední váha, velmi svižný
LXQt ~400 MB Ultra lehký, moderní Qt
i3 ~100–200 MB Tiling WM, extrémně úsporný

⚙️ CPU zátěž a odezva

  • GNOME: Efekty, animace, Wayland → vyšší CPU zátěž i při nečinnosti.
  • KDE: Překvapivě svižný, ale některé widgety (např. CPU monitor) žerou dost.
  • Xfce: Nízká zátěž, ale některé panely můžou být žrouti.
  • LXQt: Minimalistický, téměř žádná zátěž.
  • i3: Tiling bez GUI pozlátka → CPU skoro nepozná, že něco běží.

🧩 Funkce vs. nenasytnost

Prostředí Funkce Nenasytnost
GNOME 🧁 Moderní, ale těžký 🟥 Vysoká
KDE 🛠️ Extrémně přizpůsobitelný 🟨 Střední
Xfce 🧃 Jednoduchý, stabilní 🟩 Nízká
LXQt 🧊 Ultra lehký, méně funkcí 🟩 Nízká
i3 🧱 Hardcore minimalismus 🟩 Extrémně nízká

🧪 Reálný dojem

  • KDE: Pokud si ho ořežeš (bez widgetů, efektů), může být stejně lehký jako Xfce.
  • GNOME: Vypadá hezky, ale na slabším stroji tě zničí.
  • Xfce/LXQt: Ideální pro starší stroje nebo low-RAM systémy.
  • i3: Pokud ti nevadí ovládat vše klávesnicí, je to raketa.

 

Přímý odkaz na tento článek: https://www.sympatika.cz/2025/07/28/souboj-nenasytnosti-mezi-desktopovymi-prostredimi/